Respektuji všechno, co říkáš a děláš
Cokoliv, co říkáš a děláš
vyplývá z nějaké Tvé reálné potřeby
Pravděpodobně z celého houfu potřeb,
přesvědčení, nadějí a strachů,
které jako dunivý proud
splašených ovcí
smýkají tvým tělem a plní prostory
tvé hlavy
...
Věřím, že všechno, co říkáš a děláš,
prostě v této chvíli
musíš říkat a dělat
...
Co proti tomu střečkujícímu procesí
zmůže můj odpor?
...
Přesto...
Když Tvoje ovce drtí hlavičky a kopýtka
mého stádečka
- když šlapeš po mých potřebách -
(respektu, svobody, blízkosti... )
mám občas chuť začít se dětsky
soužit,
bojovat – poslat své ovce proti Tvým
anebo se Ti odcizit
Dávno vím, že to není cesta
...
Mohla bych se taky pokusit
Tě kapánek zmanipulovat
a Ty bys možná dokonce
opravdu přestal
dělat a říkat to, co potřebuješ...
Jenomže potom se začneš zase Ty
soužit, bojovat, manipulovat
anebo se mi odcizíš
...
A tak mi zase, jako už tolikrát,
nezbývá, než zjistit,
jakou potřebu naplňuješ svým chováním
Co je v hlavičkách těch zjančených ovcí
Poslouchat Tě a respektovat
právě v té chvíli, kdy se mi zdá,
že mně vůbec nerespektuješ a neposloucháš
A nevidět v tom křivdu
(Já mám být vstřícná, když on není!),
ale radovat se ze svého zrání,
ze svého dospělého chování
A pak můžeme společně hledat,
jak Tvoje zvířata nakrmit a uklidnit
takovým způsobem,
aby to bylo víc v souladu i se mnou
S mými potřebami
Aby se naše ovečky
mohly pást a jemně cinkat
pospolu
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz