Respektuji všechno, co říkáš a děláš

Cokoliv, co říkáš a děláš

vyplývá z nějaké Tvé reálné potřeby

Pravděpodobně z celého houfu potřeb,

přesvědčení, nadějí a strachů,

které jako dunivý proud

splašených ovcí

smýkají tvým tělem a plní prostory

tvé hlavy

...

Věřím, že všechno, co říkáš a děláš,

prostě v této chvíli

musíš říkat a dělat

...

Co proti tomu střečkujícímu procesí

zmůže můj odpor?

...

Přesto...

Když Tvoje ovce drtí hlavičky a kopýtka

mého stádečka

- když šlapeš po mých potřebách -

(respektu, svobody, blízkosti... )

mám občas chuť začít se dětsky

soužit,

bojovat – poslat své ovce proti Tvým

anebo se Ti odcizit

Dávno vím, že to není cesta

...

Mohla bych se taky pokusit

Tě kapánek zmanipulovat

a Ty bys možná dokonce

opravdu přestal

dělat a říkat to, co potřebuješ...

Jenomže potom se začneš zase Ty

soužit, bojovat, manipulovat

anebo se mi odcizíš

...

A tak mi zase, jako už tolikrát,

nezbývá, než zjistit,

jakou potřebu naplňuješ svým chováním

Co je v hlavičkách těch zjančených ovcí

Poslouchat Tě a respektovat

právě v té chvíli, kdy se mi zdá,

že mně vůbec nerespektuješ a neposloucháš

A nevidět v tom křivdu

(Já mám být vstřícná, když on není!),

ale radovat se ze svého zrání,

ze svého dospělého chování

A pak můžeme společně hledat,

jak Tvoje zvířata nakrmit a uklidnit

takovým způsobem,

aby to bylo víc v souladu i se mnou

S mými potřebami

Aby se naše ovečky

mohly pást a jemně cinkat

pospolu

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz